Volby do PSP ČR 2017

01 ČERVENEC 2017

Docela dlouho jsem se rozmýšlel o jaké téma se má můj první článek o domácí politice opírat. Ano, někdo z Vás by mohl čekat, že první článek věnuji tomu, jak tato vláda byla či nebyla úspěšná, co dobrého prosadila a např. co nesplnila, ale o tom dnešní článek nebude. Nebylo by to totiž spravedlivé vůči opozičním stranám, a proto jsem zvolil téma Volby do PSP ČR 2017. Bezpochyby se bude jednat o jedny z nejdůležitějších voleb v posledních letech, otázkou však zůstavá, proč tomu tak bude.

Už jste začali vnímat takový ten předvolební, dlouho trvající boj, jehož konec je v nedohlednu? Většina z Vás určitě ANO. Politické strany a hnutí již dlouhou dobu před vyhlášením voleb cílí na různé sociální skupiny lidí, rozhodujících se komu ten hlas dají. Boj o voliče existuje de facto neustále, ale většinou vyvrcholí až s blížícím se koncem volebního období. Strany a hnutí už začali svou předvolební kampaň a cíl je vždy stejný, nalákat co největší počet voličů k sobě. Lidé se v letošních parlamentních volbách budou rozhodovat - použiji to nejzákladnější dělení na pravici a levici, aby článek opravdu směřoval k těm volbám a nikoliv k politologickým úvahám - mezi pravicí hájící zájmy podnikatelů a živnostníků, mezi levicí, která cílí na zaměstnance a lidi sociálně slabší, mezi středovými stranami, které se logicky nachází někde mezi pravicí a levicí, a hnutím ANO, které nelze zařadit nikam i přesto se mu však daří oslovovat převážně levicové voliče.
Tohle ale nemusí být všechno, podle některých politiků a zároveň i politologů a komentátorů se bude hrát ještě o něco jiného, většího a politicky významějšího. Hrozí totiž, že hnutí ANO může v nadcházejících volbách získat až 80 mandátů a např. v případě neúspěchu koalice Lidovců + STAN, která musí pro vstup do sněmovny získat 10% všech volebních hlasů může být počet mandátů, vzhledem k volebnímu systému zvýhodňující velké strany, ještě vyšší, což v konečném výsledku může znamenat vládu jedné strany bez koaličních partnerů. Populistickou rétoriku předsedy hnutí ANO Andreje Babiše bych ponechal bez komentáře. Ale musí se zdůraznit to, že člověk jenž sám sebe zobrazuje jako „bojovníka“ proti tradičním stranám je věc, která zaujme spoustu lidí a rozhodně to od něj nebyl (nebo od jeho PR agentur?) špatný marketingový tah.
Lidé by si měli uvědomit, zda opravdu chtějí dát šanci populismu, nabízející jednoduché recepty na řešení problém, které se může přetavit až třeba k omezení liberální demokracie. A nebo dáme znovu šanci tradičním politikům, od kterých víme, co očekávat? Nezbývá zdůraznit nic jiného než to, že každý hlas má velkou cenu.

Tomáš Michalko
Autor je studentem střední školy