Stane se Erdoğanovo Turecko novodobou Osmanskou říší? To je otázka, kterou si kladu už delší dobu. Když jsem zmínil to Turecko, tak jsem neměl na mysli rozšíření jeho současného teritoria do dřívějších gigantických rozměrů, ale
občanská práva občanů, nyní již prezidentské republiky. Porušování těchto práv vede k vracení se právě do dob, kdy ještě existovala Osmanské říše. Je smutné, že se v Turecku potlačují národnostní menšiny, že probíhají čistky v armádě, že se mluví o znovuzavedení trestu smrti (zrušen v r. 2004), že jsou do vězení zavíráni nejenom „západní“ novináři, že vláda ovlivňuje média, že někteří politici vládní
Strany spravedlnosti a rozvoje - AKP požadují zrušení sekulárního státu a zavedení tzv. Islámské republiky a nespočet dalších kontroverzních témat. I přesto všechno je Turecko stále součástí Severoatlantické organizace (NATO) a stále je oficiálním kandidátem pro vstup do Evropské unie. Evropská unie a její příslušné orgány by měli dělat maximum proto, aby bylo vyjednávání země o vstupu do EU anulováno, ale...
Důvodů proč se tak neděje je několik. Především jde o stále trvající uprchlickou krizi, která trápí Evropu už od roku 2015 - podle tureckých úřadů je v zemi 2,5 mil. uprchlíků. Instituce Evropské unie se pochopitelně obávají, že v případě podniknutí razantních kroků vůči Turecku může vést Turky k pomstě a k propuštění velké části uprchlíků
(v lepším případě pouze malé části), kteří se s radostí vydají na cestu přes Balkán k nám, do Evropy. V současné době Evropská unie poskytuje Turecku finanční obnos
za pomoc při zvládání uprchlíků v hodnotě 81 miliard, v přepočtu na českou měnu. Jak tedy zastavit tu uprchlickou krizi? Především vyřešením konfliktu v Sýrii. Ale to nebude nic jednoduchého, vždyť zde bojují Američané i Rusové. Jsem zvědavý na vývoj v Sýrii po dobytí tzv. Islámského státu. Jakého kompromisu dosáhnou Američané s Rusy, aby ani jeden z těchto státu neměl v oblasti sféru vlivu? Jedna z možností je rozdělení Sýrie na několik celků, ale s tím se pochopitelně nebude chtít spokojit ani jedna strana. Nezbývá než čekat, jak to dopadne.
Další Tureckým problémem do budoucna je několik vyostřených diplomatický střetů a vojenských
incidentů mezi Tureckem a některými evropskými státy, především s Nizozemskem, Německem a Ruskem. Nevypadá to, že by se situace v Turecku měla změnit, teda pokud se k moci nedostanou méně kontroverzní sociální demokraté, kteří se odkazují na prvního prezidenta Turecka
Mustafu Kemala Atatürka, který byl zakladatelem
současného sekulárního státu a zároveň i jejich
Republikánské lidové strany - CHP.
Tomáš Michalko
Autor je student střední školy.
Zdroje:
http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nemecko-nechce-aby-erdogan-behem-navstevy-mluvil-ke-krajanum/1502141
https://www.advojka.cz/archiv/2013/9/turecko-a-lidska-prava
http://euractiv.cz/factsheet/rozsireni-eu/vztahy-eu-a-turecka-000141/
http://www.reuters.com/article/us-turkey-politics-erdogan-europe-idUSKBN17R2GG
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/turecko-ustava/r~984fbb0e0b8d11e6b8330025900fea04/
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/v-turecku-se-konaly-parlamentni-volby-uz-druhe-za-pet-mesicu/r~de85c44880a911e5b605002590604f2e/
https://en.wikipedia.org/wiki/Justice_and_Development_Party_(Turkey)
https://en.wikipedia.org/wiki/Republican_People%27s_Party_(Turkey)
https://en.wikipedia.org/wiki/Kemalism